Alexandru Flemingovi vděčí lidstvo za mnohé. Bez jeho objevu Penicilinu by mnozí vojáci, kteří přežili hrůzy druhé světové války, nepřežili různé náhodné infekce, které se jim do ran, při jejich hojení, běžně dostávaly. Dnes jsou antibiotika, jejichž základ byl položen právě díky Flemingovi a jeho plísni Penicillium Notatum, jedním z nejpoužívanějších léčiv.
Díky nim se nemusíme obávat nemocí jako je angína či borelióza. V poslední době se ale více a více odstává do popředí problém, jak bojovat s kmeny rezistentními vůči většině antibiotik. Tento trend se rozšířil společně s masivním užíváním antibiotických přípravků, jelikož mnohé bakterie jsou postupem času schopné pozměnit svou genetickou výbavu tak, aby se změnila vlastnost, na kterou antibiotika cílila. Tato výhoda se pak v generaci bakterií dědí a populace rezistentních kmenů se rozrůstá. Díky tomu, že mají bakterie krátký životní cyklus a jsou schopné se rozmnožit během několika minut, je pravděpodobnost vzniku nové rezistence poměrně vysoká.
Příčinou je v dnešní době nadužívání léčivých přípravků i v momentech, kdy je styl této léčby neúčinný a nemocnému nemůže pomoci. Jedním z možných řešení je na straně lékaře. Lékař by se měl před předepsáním dané antibiotické léčby přesvědčit, že se doopravdy jedná o ten jistý patogen, jak se domnívá, a pokud to není nutné, použít antibiotika s úzkým spektrem účinku. To znamená, že léčivo bude působit pouze proti této jedné bakterii. Omezení širokospektrálních antibiotik vyžaduje sice více bádání a zkoumání, ale za to znamenají výhodu pro pacienta, u kterého nebude nevybita jeho přirozená mikroflóra, ale také pro společnost, protože se tím sníží vznik nových rezistencí. Základem pro řešení problému s antibiotiky je ovšem dobré zdraví u každého jednotlivce, proto je vhodné o něj dbát a pečovat.