O nevěře samozřejmě nemůžeme říct, že je jakkoliv dobrá, nebo schváleníhodná. Faktem ale je, že se pomalu začíná stávat běžnou součástí života. Dle statistik má s nevěrou zkušenosti neuvěřitelných 40% obyvatelstva, tedy skoro každý druhý. Vysoké procento nevěrníků pak logicky přispívá ke zvyšování rozvodovosti a k nárůstu počtu bezdětných matek.
Co k nevěře vede?
Důvody k podvádění mohou být nejrůznější. Zejména mezi muži je populární tvrzení, že na vině je příroda a pudy. Někteří se možná opravdu narodili geneticky předurčeni k tomu, aby nedokázali být věrní jedné ženě. Pro mnoho dalších to může být jen výmluva a způsob, jak si s menšími ztrátami vyhodit z kopýtka a blýsknout se před kamarády. A někteří tím mohou zakrývat pravý důvod svého činu, a sice fakt, že jsou ve vztahu nespokojení.
U žen je naopak podvádění většinou spojeno s výraznější společenskou stigmatizací, proto bývá na prvních příčkách důvodů nespokojenost se stávajícím partnerem. Ta může být podložená buď sexuálně, nebo emočně.
Jak se vztah změní po jejím odhalení?
Je přirozené, že podváděný partner vnímá tuto událost jako zradu. V obou partnerech se vytvoří nesmazatelná stopa, a většinou záleží na podvedeném, zda bude ochoten ve vztahu pokračovat a situaci se pokusit vyřešit ke spokojenosti obou. Důležité je ale i uvědomění, že při takovémto problému není nikdy na vině jen jeden, a dle tohoto hesla k tomu i prakticky přistupovat.
Pokud se rozhodnete vztah neukončit a pokusit se vše urovnat, nezapomeňte, že jakmile se jednou domluvíte na vzájemném odpuštění a uděláte za nešťastnou příhodou tlustou čáru, není nikdy vhodné ji překročit. Pokud tak bude jeden z vás činit, může se z problému stát hnisající a nikdy se nehojící vřed, který vás stejně nakonec rozdělí.
O vztah tedy pečujte a snažte se k sobě chovat ohleduplně, rovnocenně, se soucitem a tolerancí. Tímto způsobem se i ze zraňující události může stát věc, která pouto ještě více posílí.