Hranice. Zní to možná trochu tvrdě, ale ve vztahu jsou hrozně důležité. Bez nich by to podle mě prostě nešlo! Každý z nás má totiž své potřeby, přání ale i nějaké ty limity, a když je respektujeme, vztah může jenom prospívat. Ale jak na to, abyste si nastavili hranice tak, aby to nebylo nepříjemné, ale naopak to váš vztah posílilo? Není to složité. Pojďme na to! J
Začnu asi tím nejdůležitějším. Hranice nejsou žádná překážka, ale spíš taková mapička, řekla bych, která ukazuje, co je pro vás důležité. Když je partner zná, ví, kudy má jít, aby vám bylo oběma dobře. Takže prvním krokem je vědět, co vlastně sami potřebujete. Jestli chcete víc času pro sebe, nebo vás naopak těší časté společné chvíle. Když si to ujasníte, můžete o tom otevřeně mluvit. Sám sobě by měl totiž člověk nejlépe rozumět. Pokud si sám se sebou člověk dostatečně nenotuje, pak to přeci nemůže chtít po svém partnerovi ne?
A tady se dostáváme k další věci, a tou je ta stále dokola probíraná komunikace. Už zase to magické slovo že?! Ale vážně, pokud o svých hranicích neřeknete, druhý nemá šanci je pochopit. A to je občas velký kámen úrazu. Je potřeba být upřímný, ale zároveň jemný. Říct třeba: „Potřebuji občas mít čas jen sama pro sebe, abych si pročistila hlavu. Neznamená to, že tě nemám ráda, ale prostě to občas potřebuju.“
Věřte mi, když to řeknete takhle, váš partner to mnohem lépe přijme. Já osobně mám ráda, když mám nějaký ten čas pro sebe. A je to podle mě zcela přirozená věc. No a teď ta složitější část a tou je respekt. Nastavit hranice je jedna věc, ale dodržovat je je něco přeci úplně jiného. Platí to samozřejmě pro obě strany. Pokud partner říká, že potřebuje chvíli klidu po práci, dejte mu ten prostor. A stejně tak, pokud něco potřebujete vy, stojte si za tím. Je to o vzájemném respektu, bez něhož to ve vztahu prostě nefunguje.