Jde také o to, že každý bankovní účet je (do určité výše) pojištěn. Žádná kryptoměna pojištěna není a pokud provedete nějaký nezdařilý převod financí např. Bitcoinu, nemáte nárok na žádné odškodnění.
Zatímco v Japonsku se tímto nástrojem platí naprosto běžně a těší se tam poměrně značné popularitě, v sousední Číně naopak od tohoto platidla lidi odrazuje centrální bankovní ústav. Upozorňuje na to, že kryptoměny obecně nejsou ničím kryty, žádný vládní systém ani bankovní sektor je nepodpírá, ostatně, to byl také důvod jejich vzniku – osamostatnit se od závislosti na státním a bankovním sektoru.
Kryptoměna není podepřena žádnými skutečnými aktivy
Virtuální měny se tedy těší oblibě jen díky vzájemné důvěře lidí, kteří samotný jejich systém udržují v činnosti. Je to jakési fluidum, jehož proměnlivá hodnota se mění v závislosti na chování lidí, jejich postoji, a dokonce i náladě. Je až s podivem, že se něco takového ve virtuálním světě Internetu udržuje. A to na poměrně slušné úrovni, připomeňme jen, že na počátku roku 2018 se právě Bitcoin vyšplhal až na kurz jednoho Btc. za tisícovku amerických dolarů. Je to však do jisté míry fikce, hodnota virtuální měny je proměnlivější než aprílové počasí, přesto se s ní čile obchoduje na burzách. Burzovních registrovaných subjektů je již šestnáct. Prozatím ale žádnou virtuální měnou nemůžete platit ani v e-shopech.
Kdo založil Bitcoin?
Co se týče speciálně Bitcoinu, ten pochází z roku 2009 a kdo jej založil, vlastně není přesně známo. Ví se jen, že dotyčná osoba se nechala titulovat pseudonymem japonského znění Satoši Nakamoto. Do hodnoty tohoto platidla nemůže nijak vstupovat ani centrální banka, ani žádná vládní struktura. Peníze emituje počítačová síť speciálním programem, který nové bankovky (v tomto případě kulaté mince) razí neustále, ovšem stále pomaleji. Celkový počet vydaných Bitcoinů by měl dosáhnout hodnoty 21 milionů, přičemž vydávání oběživa údajně skončí až za 122 let. To už tu ale nikdo z nás „pravděpodobně“ nebude.
